Důl Svornost
Důl Svornost (Einigkeitschachts)
Název Svornost (Jednota) je v používání od roku 1530 na paměť urovnání sporu dvou těžařů. Patří mezi nejstarší jáchymovské doly. Nejdříve se zde těžily stříbrné rudy, později rudy kobaltu, arsenu, pak rudy s radiem na barvy a nakonec uranové rudy. Těžba v něm byla po většinu času vždy zisková. Již v 17. století se těžby v něm ujalo město a značný podíl si udrželo až do roku 1843, kdy důl převzala státní zpráva. Těžní jáma tohoto dolu byla v 60. letech 18. století hluboká 292 metrů.
Všeobecným problémem každého dolování a jáchymovského zvlášť, byl stálý přítok důlních vod. Řešilo se to vybudováním bud' tzv. dědičných odvodňovacích štol nebo instalací různých strojů.
Na Jáchymovsku byly vybudovány dvě dědičné štoly - sv. Barbora a sv. Daniel. Patro sv. Barbory se nachází v hloubce 106 m pod ohlubní (ústím) těžní jámy a sv. Daniel v hloubce 148 m pod ohlubní jámy, tj. 0 42 m níže. Štola Barbora byla hnaná přímočaře v délce 3.020 m, její celková délka včetně všech vedlejších chodeb činila 8.550 m a podchycovala důlní díla různých dolů v hloubce (323 m). Štola Daniel byla hnaná přímočaře v délce 2.850 m, její celková délka včetně všech vedlejších chodeb činila 10.650 m; byla zhruba 0 38 m níže pod obzorem štoly sv. Barbory a podchycovala důlní díla dolů v hloubce 361 m.
V roce 1843 šachtu, úpravnu a povrchové zařízení převzala státní správa. Současně v roce 1850 došlo k ustanovení dvou samostatných závodů a to východního c.k. důlního pole s cechem Císař Josef a Vysoká Jedle a západního s cechem Eliáš a šachtou Rudolfovou a štolami Jiří, Severní, Eliáš, Fluder, Mathesius a Nebeské koruny (Himmellskronner).
Hlavní těžní šachtou východního pole byla Svornost, hluboká 419 m. Šachta Císaře Josefa hluboká 300 m, měla sloužit jako větrací. V provozu zůstaly i dvě dědičné štoly, to je Barbora a Daniel, neboť to byly hlavní komunikační tepny obou dolových polí. Potom se začalo s dalším hloubením jámy pod 12. obzor, při němž vytryskl 12. března 1864 v hloubení v hloubce 532 m pod ohlubní jámy pramen vody o teplotě 22,5-25 °C.
K odvozu vytěžených hlušin od jámy Svornost na odval vzdálený 700 m byla v roce 1882 zřízena zastřešená úzkokolejná dráha. Poněvadž také během druhé poloviny 19. století došlo k trvalému poklesu cen uranových barev a v devadesátých letech k poklesu ceny stříbra, bylo rozhodnuto zastavit 1. května 1901 provoz ve východním poli. Tím se postupně zatopila všechna důlní díla až k obzoru dědičné štoly Daniel (148 m pod ohlubní jámy), takže jáma Svornost se zatopila až do výše 532 - 148 = 384 m. Ale nový prvek - radium zachránilo doly před zánikem.
Ke zvýšení těžby, ale již v souvislosti s objevem radia, došlo po vzniku samostatného československého státu. Jáchymovské doly převzala československá státní správa. V době od roku 1922 do roku 1924 byl otevřen důl Svornost.
Za okupace zde Němci intenzívně těžili uranovou rudu, to však nebylo nic proti tomu, jak se zde rozjela těžba v padesátých letech.
14. června 1964 důl Svornost byl předán do správy Československých státních lázní. Na patře Daniel byla vyražena nová štola Curie o celkové délce 2.390 m, která přivádí léčebné vody do lázeňských objektů. Později byla vyražena „Nová odvodňovací štola Svornosti".
Je to jediný důl, který vlastní lázně a je to poslední důl na Jáchymovsku, který je, jakž takž, funkční.
Převzato z- http://protikomunisticke.misto.cz/peklo.htm
Název Svornost (Jednota) je v používání od roku 1530 na paměť urovnání sporu dvou těžařů. Patří mezi nejstarší jáchymovské doly. Nejdříve se zde těžily stříbrné rudy, později rudy kobaltu, arsenu, pak rudy s radiem na barvy a nakonec uranové rudy. Těžba v něm byla po většinu času vždy zisková. Již v 17. století se těžby v něm ujalo město a značný podíl si udrželo až do roku 1843, kdy důl převzala státní zpráva. Těžní jáma tohoto dolu byla v 60. letech 18. století hluboká 292 metrů.
Všeobecným problémem každého dolování a jáchymovského zvlášť, byl stálý přítok důlních vod. Řešilo se to vybudováním bud' tzv. dědičných odvodňovacích štol nebo instalací různých strojů.
Na Jáchymovsku byly vybudovány dvě dědičné štoly - sv. Barbora a sv. Daniel. Patro sv. Barbory se nachází v hloubce 106 m pod ohlubní (ústím) těžní jámy a sv. Daniel v hloubce 148 m pod ohlubní jámy, tj. 0 42 m níže. Štola Barbora byla hnaná přímočaře v délce 3.020 m, její celková délka včetně všech vedlejších chodeb činila 8.550 m a podchycovala důlní díla různých dolů v hloubce (323 m). Štola Daniel byla hnaná přímočaře v délce 2.850 m, její celková délka včetně všech vedlejších chodeb činila 10.650 m; byla zhruba 0 38 m níže pod obzorem štoly sv. Barbory a podchycovala důlní díla dolů v hloubce 361 m.
V roce 1843 šachtu, úpravnu a povrchové zařízení převzala státní správa. Současně v roce 1850 došlo k ustanovení dvou samostatných závodů a to východního c.k. důlního pole s cechem Císař Josef a Vysoká Jedle a západního s cechem Eliáš a šachtou Rudolfovou a štolami Jiří, Severní, Eliáš, Fluder, Mathesius a Nebeské koruny (Himmellskronner).
Hlavní těžní šachtou východního pole byla Svornost, hluboká 419 m. Šachta Císaře Josefa hluboká 300 m, měla sloužit jako větrací. V provozu zůstaly i dvě dědičné štoly, to je Barbora a Daniel, neboť to byly hlavní komunikační tepny obou dolových polí. Potom se začalo s dalším hloubením jámy pod 12. obzor, při němž vytryskl 12. března 1864 v hloubení v hloubce 532 m pod ohlubní jámy pramen vody o teplotě 22,5-25 °C.
K odvozu vytěžených hlušin od jámy Svornost na odval vzdálený 700 m byla v roce 1882 zřízena zastřešená úzkokolejná dráha. Poněvadž také během druhé poloviny 19. století došlo k trvalému poklesu cen uranových barev a v devadesátých letech k poklesu ceny stříbra, bylo rozhodnuto zastavit 1. května 1901 provoz ve východním poli. Tím se postupně zatopila všechna důlní díla až k obzoru dědičné štoly Daniel (148 m pod ohlubní jámy), takže jáma Svornost se zatopila až do výše 532 - 148 = 384 m. Ale nový prvek - radium zachránilo doly před zánikem.
Ke zvýšení těžby, ale již v souvislosti s objevem radia, došlo po vzniku samostatného československého státu. Jáchymovské doly převzala československá státní správa. V době od roku 1922 do roku 1924 byl otevřen důl Svornost.
Za okupace zde Němci intenzívně těžili uranovou rudu, to však nebylo nic proti tomu, jak se zde rozjela těžba v padesátých letech.
14. června 1964 důl Svornost byl předán do správy Československých státních lázní. Na patře Daniel byla vyražena nová štola Curie o celkové délce 2.390 m, která přivádí léčebné vody do lázeňských objektů. Později byla vyražena „Nová odvodňovací štola Svornosti".
Je to jediný důl, který vlastní lázně a je to poslední důl na Jáchymovsku, který je, jakž takž, funkční.
Převzato z- http://protikomunisticke.misto.cz/peklo.htm
